CO / Oblasti
Čekárna – obchod, automat a samoobslužná zóna
Minimální kontakt, maximální zásobení. Suvenýry, merch, akvarelový kalendář a další.
V magazínu – prostor pro akce
Oslavy, čtení, výstavy, koncerty – kultura v bývalém magazínu.
Minulost – Teď – Budoucnost
Služby
Příjezd – autobus & vlak
Rychlý přehled. Podrobnosti viz Doprava.
Kde a kdo v Drosendorfu
Od kdy – Drosendorf, zlomový bod světových dějin
1. část: Předehra – Poslední Babenberk
V raném středověku byla část východní hranice Německé říše otevřená nájezdům. Avaři a Maďaři toho využívali. Změnilo se to až roku 976, kdy císař Ota II. udělil hraběti Luitpoldovi Avarskou marku. V listině z roku 996 – často označované za zakládací listinu Rakouska – je tato marka nazývána Ostarrichi.
Markrabě byla funkce, ne dědičný titul. Luitpold si zřejmě vedl dobře, proto vláda zůstala v rodině. Dynastie je známa jako Babenberkové. Původ jména i rodu je nejasný.
Nejenže byla východní hranice ubráněna; kolem roku 1000 byly na východě dosaženy řeky Morava a Litava. Hlavní město se posouvalo na východ – nejprve do Klosterneuburgu, později do Vídně. Babenberkové rozšiřovali panství i do dalších směrů a krátce vládli i v Bavorsku.
Když poslední Babenberk Fridrich II. roku 1230 nastoupil na trůn, vládl dvěma vévodstvím: Rakousku na severu a Štýrsku na jihu. Druhým sňatkem získal Kraňsko a jeho moc sahala až jižně od Mariboru. Na západě panství rovněž rozšířil. Při nástupu mu bylo 19 let a ještě nebyl rytířem.
Historici rádi dávají přídomky: Fridrich byl „Bojovný“. Spor měl se všemi sousedy, i s římským císařem Fridrichem II. z rodu Štaufů. Ke smíru chtěl provdat neteř Gertrudu za podstatně staršího císaře výměnou za královskou korunu. Gertruda to odmítla, podporována církví.
Klíčový byl spor s uherským králem Bélou IV. Roku 1241 proniklo do střední Evropy mongolské vojsko. I kdyby byly počty zveličené, pustošilo kraj. Evropští panovníci museli spojit síly.
Po porážce uprchl král Béla IV. do Rakous. Fridrich nabídl pomoc výměnou za pohraniční území a část klenotů. Mongolové dorazili až k Wiener Neustadt, pak se kvůli zprávě o smrti chána náhle stáhli. Babenberské vojsko nezasáhlo; Béla požadoval majetky zpět, Fridrich odmítl.
Spor vyvrcholil 15. června 1246 u Leithagebirge. Výsledek: Rakousko bitvu vyhrálo, ale přišlo o vůdce. Fridrich zemřel ve 35 letech bezdětný a mužská linie Babenberků vymřela. Neobvykle byla možná i ženská posloupnost: zůstaly dvě uchazečky – neteř Gertruda a sestra Markéta.